Z dějin pracoviště

 Podnětem pro založení muzea v roce 1882 bylo zakoupení sbírky starožitností klatovského sběratele Františka Junga. Mezi lety 1884 – 1906 byly sbírky uloženy v prostorách starého gymnázia. V roce 1907 začalo muzeum působit v nové budově spořitelny. Monumentální stavba v historizujícím slohu byla v roce 1936 celá uvolněna pro účely muzea, které zde sídlí dodnes. (Podrobně viz Benedikt, J. 2003: Historie klatovského muzea v letech 1882 – 1945. In: Sborník prací z historie a dějin umění 2. Klatovy, s.89 – 120).

 Počátky systematické archeologické práce jsou spjaty s osobou zakladatele muzea Dr. Karla Hostaše. V letech 1881 – 1915 prozkoumal mohylová pohřebiště v lokalitách Tajanov – Husín, Poleňka, Ostřetice, Kamýk – Těšnice a Točník – Špitál. Kromě toho zajišťoval a dokumentoval náhodné nálezy učiněné při stavebních akcích (Janovice, Čínov – Vidrkum, Tajanov – Pláčková, intravilán Klatov atd) a průzkumem okolí Klatov aktivně vyhledával nové lokality. Tzv „Hostašova mapa“ – mapa zastupitelského okresu klatovského z roku 1907 – s vyznačením četných archeologických lokalit je dodnes nepostradatelnou pomůckou při lokalizaci starších nálezů.

 

Bibliografie Hostašovy archeologické literatury:

Hostaš, K.: 

• 1884: Hrob habartický, Památky archaeologické a místopisné XII, 564 – 566.
• 1884: Mohyly u Poleňky, Památky archaeologické a místopisné XII, s. 326 – 327.
• 1889: Mohyly na Husíně, Památky archaeologické a místopisné XIV, s. 3 – 12.
• 1892: Mohyly ostřetické na Klatovsku, Český lid, roč. I, s. 187 – 190, 288 – 292.
• 1902: Mohyly na Husíně, Památky archaeologické a místopisné XIX, s. 115 – 126.
• 1903: Kostrové hroby u Janovic nad Úhlavou, Památky archaeologické a místopisné XX, 153 – 155.
• 1903: Nálezy při kopání stoky pro nový vodovod v Klatovech, Klatovské Listy 1903, roč. XVII, 27. 6., s. /3/.
• 1912: Sídelní jámy u Tajanova, Věstník musea kr. města Klatov 1909 – 1911. Klatovy, s.30 – 36.

Hostaš, K. – Vaněk, F.:

• 1903: Kulturní jáma u Klatov (Vidrkumu), Památky archaeologické a místopisné XX, s. 351 – 352.
• 1903: Staré pohřebiště v Klatovech, Památky archaeologické a místopisné XX, s. 133 – 136.

Nezávisle na klatovském muzeu probíhaly na severním Klatovsku v letech 1895 – 1909 výzkumy mohylových pohřebišť vedené kustodem Přírodopisně – historického muzea ve Vídni Josefem Szombathym (soupis nálezů viz Michálek, J. 1979: West – und Südböhmische Funde in Wien, Výzkumy v Čechách, supplementum).

Po Hostašově smrti v roce 1934 zůstala archeologická práce muzea omezena na záchranu a uchování náhodných nálezů, k nimž docházelo při stavebních a zemědělských pracích.

 

 Od padesátých let zajišťoval výzkumnou činnost na Klatovsku Archeologický ústav v Praze. E. Čujanová vedla záchranné výzkumy v Tupadlech v letech 1952 – 1953, 1963 a 1971, dále v Tajanově v roce 1964 a v Makově v letech 1969 – 1970. V roce 1977 probíhal pod vedením V. Šaldové výzkum sídliště porušeného při stavbě cesty z Bolešin do Ostřetic.

Systematická činnost archeologického oddělení byla obnovena v roce 1991. O rok později se klatovské muzeum zařadilo mezi organizace oprávněné k provádění archeologických výzkumů v územním rozsahu okresu Klatovy.